
Tisková zpráva Cermatu - PRVNÍ POLOVINA MATURITNÍ ZKOUŠKY ZA NÁMI ÚČAST ŽÁKŮ NA MATURITNÍ ZKOUŠCE Druhého května byl zahájen jarní zkušební termín maturitní zkoušky na celkem 1.226 středních školách. Jakkoli počet škol proti loňskému roku poklesl z důvodu optimalizace jejich sítě, ve skutečnosti se počet míst, kde se maturovalo, příliš nezměnil (klesl o pouhých 10). K maturitní zkoušce bylo při…
16. května 2012 startuje ústní část MZ2012 v jarním termínu. V průběhu následujících dnů konají studenti ústní zkoušku společné části (státní) a ústní zkoušku profilové části (školní). Přesný rozpis na jména je uveden na www stránkách školy v sekci Studijní oddělení/Maturitní zkoušky: http://www.skola-agc.cz/cz/studijni-oddeleni/maturitni-zkousky-mz2012-1/ Zkoušet budou následující komise: 16…
15. května 2012 Cermat uvolnil do IS Certis výsledky společné části MZ2012 konané formou didaktických testů. Jednotlivé třídy naší školy dopadly následovně: IT4 - Informační technologie - úspěšnost 89,0 % MN4A - Management obchodu - úspěšnost 94,4 % ME4 - Mechanik elektronik - úspěšnost 100 % MOS4 - Mechanik operátor sklářských strojů - úspěšnost 100 % NDS 3A - Elektrotechnika - úspěšnost 8…
Uávěrka klasifikace a docházky: 7. 6. 2012
Pedagogická rada: 8. 6. 2012 (datum vydání ročníkového vysvědčení)
Předseda komise
E3 - Bc. Martin Tůma
23-51-H/01 Strojní mechanik, ŠVP Zámečník, zatím nezahájeno, ŠVP od roku 2009
závěrečná zkouška: JZZ
26-51-H/001 Elektrikář, ZZ do roku 2011
závěrečná zkouška: PíZ, PrZ, ÚZ
26-51-H/01 Elektrikář, ŠVP Elektrikář, zahájení od roku 2009 (ZZ od roku 2012)
závěrečná zkouška: PíZ, PrZ, ÚZ
Pozn.: Nová závěrečná zkouška - předpoklad zahájení jednotné závěrečné zkoušky od roku 2015
Nová závěrečná zkouška je od roku 2005 vyvíjena v rámci systémového projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kvalita I. financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Konání ZZ dle JZ je doposud pro školy dobrovolné. Povinné zavedení do všech středních škol bude odvislé od novelizace Školského zákona, předpokládá se však od roku 2015.
Pro řešení tohoto projektu bylo velmi významné, že jeho myšlenka vycházela především z reálných potřeb pedagogické praxe. Již před jeho začátkem vznikly v některých oborech vzdělání spontánní aktivity, které směřovaly ke sjednocení obsahu a průběhu závěrečné zkoušky.
Jednotné zadání má zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné a co budou žáci potřebovat ve svém povolání. Výsledky zkoušek prováděných na různých školách také budou mnohem lépe srovnatelné. Nové závěrečné zkoušky by se i nadále měly skládat z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru. Stěžejní roli proto bude hrát zkouška praktická, při níž má žák řešit reálné úkoly a problémy.
Témata písemné ani ústní zkoušky by neměla mít encyklopedický charakter, jak to dosud často bývá. Mělo by jít o problémově formulované téma, při jehož řešení bude možné ověřit, zda je žák schopný využít své teoretické znalosti v praxi. Při zkoušce bude možné použít také test, ale ten bude mít jen doplňující charakter.
Při ústní zkoušce dostávají žáci nově také otázky ze světa práce. Zjišťuje se tak, zda mají (ve chvíli kdy opouštejí školu) alespoň základní představu o uplatnění v praktickém životě, o hledání místa a jednání se zaměstnavateli. Důležité je také to, že nová závěrečná zkouška bude odpovídat standardům jednotlivých kvalifikací, které jsou popsány ve vznikající Národní soustavě kvalifikací.
Úplnou novinku v rámci závěrečné zkoušky představují samostatné odborné práce. Zatím je psali žáci třetích ročníků na 80 středních odborných školách v oborech kuchař, číšník, cukrář, pekař a kadeřník, ale počítá se s tím, že se jejich použití rozšíří. Na začátku 2. pololetí si žáci vylosovali téma a pak v průběhu jednoho nebo dvou měsíců sami vyhledali potřebné informace a své návrhy zpracovali na počítači.
Téma samostatné práce má vliv i na průběh závěrečné zkoušky. Při její praktické části totiž žáci dostanou za úkol vyrobit to, co teoreticky popsali, a při ústní zkoušce svůj postup obhajují před zkušební komisí. Žáci tak mají možnost ukázat, že pronikli do určité odborné problematiky, umí pracovat s informacemi a dokáží prezentovat výsledky své práce. Takové dovednosti jim pomohou najít dobré uplatnění a přispějí k tomu, aby měli chuť se i v dospělosti dále učit.
Dosavadní zkušenosti z průběhu závěrečných zkoušek ukazují, že jsou při nich často zadávány a řešeny tzv. školní úkoly, tzn. že se zpětně ověřují dílčí vědomosti a dovednosti žáků, které již byly v průběhu studia ověřeny. Z hlediska dalšího uplatnění absolventa je ovšem důležité, aby on sám a zejména jeho potenciální zaměstnavatel dostal informaci o tom, jak je do budoucna připraven řešit úkoly a problémy, které přináší konkrétní praxe. Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována.
Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnoticím standardu. Každé téma by tedy mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, při nichž se ověřují jednotlivé kompetence, a vyústit v celkové řešení. Žáci při zpracování takto zadaného tématu prokazují, že jednotlivé otázky a úkoly jsou schopni pojímat ve vzájemných vazbách a souvislostech.
Písemná zkouška by měla sloužit k ověření těch kompetencí, které lze stěží zjistit praktickou zkouškou. Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomostí při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod. Podle potřeb oboru lze v odůvodněných případech zařadit jako součást zkoušky i test, který by měl být ale rovněž zaměřen na volbu vhodných řešení a postupů, nikoliv na ověřování encyklopedických vědomostí.
Jednotné zadání vychází z předpokladu, že žákovy konkrétní vědomosti dílčího charakteru byly již ověřeny v průběhu studia. Ústní zkouška by proto měla rovněž zjišťovat, zda žák tyto vědomosti dokáže využívat v potřebných souvislostech. Témata by proto měla být formulována problémově a žák by při nich měl prokázat, do jaké míry je schopen se orientovat v širší odborné problematice a nalézat její řešení. Ústní zkouška by tedy měla zjišťovat schopnost syntézy vědomostí, hledání souvislostí a také ověřovat osvojení klíčových kompetencí (např. .komunikativní schopnosti, schopnost pracovat s informacemi apod.).
Jedním z nových prvků závěrečné zkoušky je začlenění bloku podotázek Obecný přehled ze světa práce, které jsou zaměřeny na možnosti řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají. Smyslem je přimět žáky k úvahám o tom, co dělat, pokud např. z důvodu nezaměstnanosti v regionu nezískají ihned práci ve svém oboru, kde vyhledat pomoc či jakými základními pracovně - právními vztahy se při nástupu do zaměstnání budou muset řídit, jak se dále vzdělávat apod. Některé z podotázek jsou zaměřeny rovněž na to, aby žáci promýšleli již ve škole problémy ekonomického a ekologického charakteru s nimiž se v zaměstnání i v osobním životě setkají (např. otázky samostatného podnikání v oboru, daně, rodinný rozpočet, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající).
Příprava žáků na tyto podotázky spočívá zejména v zaměření výuky na praktické problémy každodenního života, které poznávají a zvažují v rámci exkurzí, návštěv veřejnoprávních institucí, besed s příslušnými osobami apod. Při zkoušení vyučující navozují situaci, která umožní, aby žák o dané problematice mluvil volně a uváděl příklady z praktického života. V žádném případě se nejedná o ověřování dílčích encyklopedických vědomostí z ekonomiky, občanské nauky či jiných předmětů.
Na základě požadavků některých oborů vzdělání (kuchař, cukrář-výroba) dostaly školy možnost využít v rámci závěrečné zkoušky samostatnou odbornou práci. Tato práce má dát žákům příležitost prokázat celkovou znalost určité odborné problematiky a ukázat, že jsou schopni přistupovat k zadanému tématu samostatně, tvůrčím způsobem a náležitě prezentovat výsledky své práce. Díky samostatné odborné práci pak mohou zkoušející lépe posoudit komunikativní, personální a sociální kompetence žáků a jejich schopnost pracovat s informacemi.
Pro samostatnou odbornou práci je charakteristické, že má širší obsahové zaměření a v řadě oborů začleňuje také podnikatelské aktivity (např. návrh na zřízení soukromé provozovny). Při zpracování této práce žák využívá svých znalostí z předmětů všeobecně vzdělávacích i odborných a musí ukázat, že dokáže teoretické vědomosti spojit s praktickým využitím.
Samostatná odborná práce je obvykle zadávána na začátku 2. pololetí posledního ročníku. Žáci si z několika možností vylosují určité téma a pak mají přibližně měsíc na to, aby svou práci napsali. Musí vyhledat potřebné informace, promyslet vlastní návrhy a zpracovat text práce na PC, který mohou vhodně doplnit výpočty, obrázky, nákresy apod. V jejich úsilí je podporují učitelé odborných předmětů a odborného výcviku, s nimiž své postupy konzultují.
Žáci oborů kuchař a číšník například dostali za úkol napsat o slavnostním menu a slavnostní tabuli u příležitosti výročí firmy, žáci v oboru pekař se věnovali výrobě pekařského výrobku s použitím sýru nebo tvarohu, cukráři připravovali podklady k výrobě svatebního dortu, kadeřníci zpracovávali práci na téma společenský účes. Samostatnou odbornou práci si žáci přinesou k závěrečným zkouškám a podle vlastních návrhů pak připravují to, co teoreticky popsali. Svá řešení a postupy nakonec obhajují před zkušební komisí.
Myšlenka využít při závěrečné zkoušce samostatnou odbornou práci se postupně rozšiřuje. Zatímco ve školním roce 2004/2005 byla realizována pouze v oborech kuchař, kuchař – číšník pro pohostinství a cukrář – výroba, ve školním roce 2006/2007 to bylo navíc v oborech číšník – servírka, pekař a kadeřník. Ve školním roce 2007/2008 se využití samostatné odborné práce ověřuje také v oborech sklář a keramik.
Současné právní předpisy neumožňují, aby samostatná odborná práce byla svébytnou součástí závěrečné zkoušky, proto byly dosud pouze využívány její výsledky. Vzhledem k tomu, že se tento prvek nové závěrečné zkoušky osvědčil a rozšiřuje se do dalších oborů vzdělání, ukazuje se potřeba legislativní úpravy, aby využití samostatné odborné práce při závěrečné zkoušce bylo právně zakotveno.
Publikace k Závěrečné zkoušce podle jednotného zadání ve formátu PDF.
NAHORU TISK