Beseda Energie - budoucnost lidstva

Jako již tradičně, i v tomto školním roce proběhla pro naše žáky dvouhodinová beseda s názvem Energie - budoucnost lidstva. Po loňském ročníku, kdy beseda proběhla díky epidemii Covid-19 online, letos se přednášející opět mohli setkat se žáky na živo. Protože beseda je opravdu pěkná a plná zajímavých informací a námětů k přemýšlení, proběhly vlastně besedy dvě. To aby mohlo být přítomno co nejvíc žáků. Konkrétně šlo o žáky tříd ME1 a PP1 (beseda proběhla 2. a 3. vyučovací hodinu) a o žáky tříd MN1, IT1 a IT3 (4. a 5. vyučovací hodina).

Přednášející byli tradičně dva. Zástupce pořádající agentury Porta Educa z Prahy pan Labuda a pracovnice Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, inspektorka jaderného paliva, Ing. Alžběta Bednářová.

Beseda začala informacemi o jaderných reaktorech v České republice. Byly zmíněny reaktory ve stávajících jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany a dále o školním reaktoru ČVUT Vrabec.

Nešlo o klasickou přednášku, ale opravdu o besedu. Proto byli žáci často vyzýváni k reakcím a musím říct, že se opravdu dařilo. Například hned v úvaze o tom, jestli si umíme představit život bez elektrické energie. V souvislosti s tím bylo zmíněno, že s tímto stavem se můžeme poměrně snadno setkat díky tzv. Blackoutu. A co hůř, i v dnešní době žije na zemi téměř miliarda lidí, pro které jsou pravidelné dodávky energie naprosto nedosažitelné, žijí v tzv. energetické chudobě. Za zmínku stojí poznámka, že 20% lidí na zemi spotřebuje 80% energie. Dále byli žáci seznámeni se strukturou spotřeby energie, tedy kolik "si vezme" průmysl, doprava, domácnosti, služby atd. 

Protože je zřejmé, že energii lako lidstvo potřebujeme a dokonce čím dál tím víc (ti, co ji mají, se jí nevzdají a ti, co ji nemají, ji chtějí mít), musíme mít vhodné zdroje energie. Takže následovala část o obnovitelných s neobnovitelných zdrojích a o jednotlivých typech elektráren. Žáci se hezky a přehledně dozvěděli, že všechny typy mají nějaké opodstatněné výhody a nějaké opodstatněné nevýhody a že tedy nic jako "ideální zdroj energie" v dnešní době neexistuje.

S tím přímo souvisela další část besedy - jak lidé vnímají rizika dnešní doby. A protože o nich reálně nevědí nic, názor si utvářejí podle sdělovacích prostředků a podle četnosti zmínek v nich. Jako do očí bijící příklad lze uvést havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011. Tato událost byla v tom roce vnímána světovou veřejností jako největší průšvih a riziko toho roku. Reálně - přímo na následky havárie zemřel jeden jediný člověk. Ale na to, že při zemětřesení a vlně tsunami (které k havárii nakonec vedly) zemřelo přes 20000 lidí, si nikdo ani nevzpomene. A takových příkladů zaznělo víc. Ne nadarmo se jako nosná myšlenka celé besedy nesla myšlenka filozofa Immanuela Kanta: Neboj se používat vlastní rozum.

Poslední část besedy byla věnována radioaktivitě kolem nás. Doslova úplně všude okolo nás. Díky radioaktivnímu rozpadu uvnitř Země, díky kosmickému záření. A také trochu díky umělým zdrojům vytvořených člověkem. O všudypřítomnosti záření byli žáci přesvědčeni pokusem s dozimetrem - zařízením, kterým se záření měří.

Dvě hodiny besedy utekly jako voda (která slouží jako dobrá ochrana před zářením, jak bylo na besedě ukázáno pomocí pokusů na lidech - viz. poslední obrázek v galerii ;-)). Žáci si odnesli řadu nových informací a souvislostí. Přejeme jim (a i sobě), aby se opravdu nebáli používat vlastní rozum. Ostatně je to jediná správná cesta.