Registrační číslo projektu | 2024-1-CZ01-KA121-VET-000205159 |
Číslo akreditace | 2022-1-CZ01-KA120-VET-000108374 |
Datum zahájení projektu | 9. března 2025 |
Datum ukončení projektu | 29. března 2025 |
Doba realizace projektu | 3 týdny |
Vysílající organizací je Střední škola AGC a.s., (Teplice, Česká republika). Podpůrnou organizací je First Central European Benefit Association (Budapešť, Maďarsko).
Gyöngykagyló óvoda - 8 studentek oboru PP
V rámci projektu vyrazí studenti do zahraničí na celé 3 týdny. Na stáži sice bude přítomen pedagogický dozor, jehož úkolem je zajistit hladký průběh akce, ale po většinu pracovního dne budou studenti na svých pracovištích ve firmách odkázáni na svoji znalost obecné i odborné angličtiny. Proto proběhla pro účastníky i náhradníky z řad studentů důkladná specializovaná příprava v rozsahu deseti lekcí.
Ve úterý 4. března 2025 dorazil do naší školy zástupce podpůrné organizace pan Janko Tóth. Všechny účastníky stáže, tj. žáky i doprovodné pedagogy, seznámil s podrobnostmi zahraniční stáže. Podal informace o cílové destinaci. Upozornil na některé kulturní a společenské odlišnosti Maďarska oproti České republice.
Poté všechny seznámil s technickými podrobnostmi stáže - přesné časy odjezdu, příjezdu, podrobnosti o ubytování, o způsobu stravování, o veřejné dopravě v Budapešti atd.
Na konec jeho návštěvy proběhla nezbytná administrativa, která je nedílnou součástí každého projektu, projekty Evropské unie nevyjímaje.
Po celou dobu návštěvy pana Tótha se mohli všichni ptát a cokoliv. S potěšením lze konstatovat, že této možnosti studenti hojně využívali. Svědčí to o jejich zájmu a nadšení z nadcházející stáže.
Neděle 9. března odstartovala náš maďarský zážitek pěkně zostra. Už v 6:51 jsme totiž vyrazili z teplického hlavního nádraží a po několika hodinách vesele drkotajícího vlaku jsme v 16:28 dorazili do Budapešti na Nyugati pályaudvar. Po cestě metrem z nádraží a prvním seznámení s maďarštinou jsme se přesunuli na naše ubytování, kde na nás čekala krátká porada k dalšímu dni.
Hned ráno v 9:00 jsme se potkali na krátké úvodní schůzce v MP Hostelu. Zde jsme si vysvětlili detaily tří týdnu mobility v rámci programu Erasmus+ a navzájem se lépe poznali. Po chvilce povídání jsme se rozešli každý do své skupiny, abychom vyrazili na průzkum pracovišť. Pondělní dopoledne bylo seznamovací – představili nám kolegy a mentory a dozvěděli jsme se, co nás čeká v dalších dnech.
Odpoledne jsme se sešli na dalším meetingu v kanceláři 1CEBA, kde na nás čekaly „icebreaker“ hry. Byla to skvělá příležitost zjistit, kdo má smysl pro humor a kdo se v Budapešti umí nejrychleji zorientovat. Po hrách jsme zamířili za zaslouženou večeří a vychutnali si poklidný večer ve velkoměstě na Dunaji.
Po ranním meetingu jsme se přesunuli na pracoviště, kam budeme docházet. Náš mentor, pan János Javellák, nám vysvětlil náplň práce a ukázal, na co se během Erasmu zaměříme. V rámci druhého meetingu odpoledne jsme pak zapojili hlavy i nohy do her zaměřených na lepší poznání Budapešti.
Z úvodního setkání jsme zamířily (v této skupině jsme samé slečny) rovnou na naše pracoviště, kde nás přivítala paní ředitelka. Dozvěděly jsme se podrobnosti o fungování zařízení i to, co nás v následujících dnech čeká. Později jsme se ještě vrátily do kanceláře 1CEBA, kde jsme dostaly další tipy na zajímavá místa k vidění. Den jsme završily příjemnou procházkou po okolí.
Pro tuto partu začal den návštěvou firmy, ve které budou během pobytu vykonávat praxi. Seznámili jsme se s vedením, dohodli se na nezbytných organizačních věcech a potom si vyrazili trochu odpočinout do místní Jump arény. Večer jsme se připojili k ostatním na poznávacím setkání s 1CEBA, kde jsme společně objevovali další vychytávky a zajímavosti Budapešti.
Tento den se všichni do ostrého provozu a vyzkoušeli si, jaké to opravdu je pracovat v Budapešti.
Pro kluky z IT to byl první skutečný pracovní den. Seznámili se s programem KNIME a dostali navíc úkoly s Google OCR. Mezi získáváním nových dovedností a dolaďováním pracovních detailů stihli ještě vyrazit pro snídaně na další den. Odpoledne už si jen dopřáli zasloužený odpočinek.
Tihle budoucí mechanici elektrotechnici si dali další kolo seznamování s praxí. Potkali se se svým šéfem a hned se pustili do montování a demontování kabinetů. Zvládli složit jeden kabinet a rozebrat další dva. Po práci si ještě stihli projít město a omrknout pár místních památek, protože Budapešť rozhodně stojí za to.
Veškeré naše zážitky a pokroky jsme samozřejmě dokumentovali na fotkách, abychom měli na co vzpomínat (a vy, abyste věděli, co tu všechno vyvádíme). Budapešť nám zatím ukazuje svou nejlepší tvář – od sympatických lidí přes zajímavé pracovní výzvy až po nádherné památky. Všichni se těšíme, co přinese další den!
Ani jsme se nenadáli a už jsme jeli v dalším pracovním dni. Postupně jsme se čím dál víc zabydlovali ve svých týmech, poznávali město a sbírali zážitky.
Pánové Hadrava a Slama dodělali úkoly týkající se IronOCR a Google Cloud Vision. Oba systémy slouží k rozpoznávání te
xu ze souborů s příponou png a dalších obrazových souborů. Dostali referenční fotografii občanského průkazu a obrázek s textem básničky. S těmito soubory testovali zmíněné aplikace. Pánové Mandák, Troníček a Marýsko nastavovali nástroje AI v systému KNIME. Každý člen se pak rozdělil na svůj vlastní mini-projekt, aby si rozvíjeli schopnosti, které se jim určitě budou hodit i po návratu.
Pokračovali v sestavování a úpravách kabinetů – někdo za pomoci šroubováku, někdo se oháněl šmirglem. Na závěr dne si opět vyšli do města, aby si užili atmosféru Budapešti.
Zatímco někdo šroubuje kabinety pro umístění elektrických instalací, jiný se věnuje programování, a další z nás pracují s dětmi ve školce – všichni však nasáváme atmosféru Budapešti a sbíráme nové zkušenosti, díky kterým je naše stáž v rámci programu Erasmus+ tak výjimečná. Z prvních dnů máme plno dojmů, ještě víc fotek a před sebou pořádný kus nových dobrodružství. Držte nám palce, ať nám to nadšení vydrží!
Budapešť nás přivítala trochu proměnlivým počasím, ale rozhodně nás to neodradilo od dalšího dne plného praxe, objevování a nových zážitků. Pojďme se tedy podívat, jak vypadal čtvrteční program v jednotlivých skupinách:
Ve čtvrtek se ITčkaři opět posadili za počítače, aby dokončili své úkoly spojené s OCR technologií – konkrétně převáděli soubory ve formátu .png na upravitelný text. Pak se ještě vrhli na finální ladění celé aplikace, aby běžela co nejhladčeji. Kromě toho testovali i různé AI nástroje v KNIME, které by mohly usnadnit další fáze projektu. Pro některé šlo o docela výzvu, protože každý z nástrojů má svoje specifika, takže museli zkoumat, jak je správně integrovat a jak si s nimi vzájemně „rozumět“. Všichni se ale shodli, že je super mít příležitost pracovat s tak moderními technologiemi, a už se těší, až si nabyté know-how přivezou domů.
Naše budoucí pedagožky se i dnes rozdělily do skupin, kde je čekala další práce s dětmi.
Pro mechaniky elektrotechniky (ME) byl tenhle den ve znamení pořádné manuální práce a zapojení svalů. Jejich úkolem bylo vyrábět díly na kabinety pomocí pil a štípaček na kov. Jakmile měli potřebné segmenty připravené, vrhli se na kompletaci dalších kabinetů. Bylo potřeba dodržet přesné rozměry a zvládnout to s co největší pečlivostí. I když to dalo zabrat, nikdo si nestěžoval – naopak oceňují, že si mohou v praxi vyzkoušet postupy, které se v lavicích člověk jen tak nenaučí. A když se jim podaří vše sestavit bez jediné chybičky, je to parádní pocit.
I přes to, že nám počasí občas ukázalo aprílovou tvář (co na tom, že je březen), jsme si čtvrtek 13. března užili naplno. ME skupina nasbírala další zručnost při práci s kovem, IT si prohloubilo dovednosti v oblasti umělé inteligence a OCR, a PP prokázaly trpělivost i fantazii při práci s nejmenšími. Naše dny v Budapešti sviští jak na běžícím pásu, a tak nezbývá než se těšit, co přinese ten další.
Přestože je pátek, u nás to rozhodně neznamenalo žádné polevování. Každá ze tří skupin se pořádně zapotila – ať už u počítačů, v dílně nebo mezi nejmenšími v mateřských školkách.
ITčkaři dnes vyrazili do společnosti Offysis, kde předvedli své dokončené práce. Každý ukázal, na čem v posledních dnech makal, a zhodnotil, co se povedlo (a co by se ještě dalo zlepšit). Mentor Janoš jim pak rozdal další úkoly, které mohou řešit samostatně nebo ve skupinkách – záleží na tom, co komu lépe sedí. Odpoledne se přesunuli do office, aby zapracovali na připomínkách, které Janoš zmínil, a rozdělili si novou práci. I když už většina z nás vyhlížela víkend, IT měli rušno až do večera – ale s vidinou nových zkušeností a projektů jim to ani nevadilo.
Budoucí pedagožky se i v pátek věnovaly dětem v mateřských školách, kde panovala – jak už bývá zvykem – veselá atmosféra, tentokrát navíc umocněná focením.
Valková, Jentschová: Jejich den začal svačinou a následně se děti vrhly na skládání puzzle. V komunitním kruhu na koberci pak pomáhaly malým svěřencům naučit se novou básničku. Když byla básnička zvládnutá, vrhly se obě slečny na zdobení nástěnky. K tomu probíhalo focení, a tak se děti mohly i patřičně „vystajlovat“. Po obědě ještě stihly pustit pohádku, aby se děti příjemně uklidnily před odpočinkem.
Lode, Vymazalová: Ráno rozproudily krev všem v tělocvičně – připravily s paní učitelkou opičí dráhu a zatančily si s dětmi na oblíbené písničky. Následovala volná činnost, během níž si zahrály třeba na kadeřnictví. Venku pokračovalo focení, tentokrát i se slečnami samotnými. Den zakončily na hostelu, kde nabíraly síly na další dny.
Urbanová, Ševčíková: U nich se hned zkraje dne rozběhlo focení, takže děti po příchodu do školky zapózovaly fotografovi. Pak přišla svačina, po které se vyrazilo na zahradu, kde se podávalo i ovoce na doplnění energie. Zahradní hry jim vydržely až do oběda, a tím páteční program uzavřely.
Krinerová, Šerfová: Tady probíhala ráno svačina a volnočasové aktivity, do nichž se brzy vmísilo také focení s dětmi. Po krátkém pobytu na školním hřišti a následném obědě už měly studentky odpoledne volné, takže se vrátily na pokoj a užívaly si páteční pohodu.
Mechanici se pustili do dokončení kabinetů, do kterých vsadili tranzistory. To byl však teprve začátek: následně se vrhli na výrobu dílů pro dalších deset kabinetů. Pily a štípačky na kov jely naplno, zatímco jeden z nich šmirgloval železné destičky, aby na ně mohli později umístit součástky. Všichni ocenili, že se učí věci, které v rámci školní praxe jen tak nezažijí – a až se kabinetů vyrobí dostatek, bude to pořádná chlouba jejich maďarské stáže.
I když je pátek, zdá se, že nikdo z nás se rozhodně nenudil. IT řeší nové projekty, ME se ohání v dílně a PP usměrňují (a baví) děti při focení a hrách. Týden v Budapešti se pomalu chýlí ke konci a my se už těšíme, co přinese víkend, i když práce a poznávání tu evidentně nekončí. Zdravíme domů a ozveme se s dalšími novinkami!