Aktuality / Nepřehlédněte

Zobrazit informace

Horní menu

Fulltext

Drobečková navigace

Škola > Studium > Denní forma vzdělávání > Závěrečné zkoušky

Závěrečné zkoušky 2021Zaverecka.png

Zpět Jarní termín Podzimní termín Zimní termín


Aktuální informace ke konání ZZ

Podmínkou pro umožnění účasti žáka na zkouškách je:

  • negativní test a
  • žádné příznaky onemocnění COVID-19

Žák nebo student musí jako podmínku pro osobní přítomnost na zkoušce předložit potvrzení o negativním testu, který byl uskutečněn v posledních 7 dnech. Toto platí pro praktické i ústní zkoušky.

Testování žáků přihlášených ke konání ZZ umožní škola vždy v den konání zkoušky od 7.00 do 8.00 hod.

Potvrzení o provedeném testu ve škole může být nahrazeno:

a) dokladem o tom, že osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu nebo RT-PCR testu neuplynulo více než 90 dní.

b) dokladem o negativním výsledku POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2, které nejsou starší 7 dnů a které byly provedeny poskytovatelem zdravotních služeb podle aktuálně platného mimořádného opatření k provádění testů.

c) certifikátem Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky uplynulo nejméně 14 dní.

V den konání zkoušky nebude umožněn vstup do budovy školy doprovázejícím osobám. Vstup bude povolen pouze osobám, které se v rámci zásady veřejnosti účastní ústní zkoušky. Tyto osoby musí předložit negativní výsledek testu a nesmí vykazovat žádné příznaky COVID-19.

V průběhu všech zkoušek musí mít všichni zúčastnění nasazenou ochranu úst a nosu dle aktuálně platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví.


Aktuální informace k ZZ 2021

Na základě Opatření obecné povahy vydaného MŠMT dne 29. 1. 2021 dochází k následujícím změnám v konání ZZ 2021:

  • Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je žákem posledního ročníku oboru vzdělání, ve kterém se dosahuje středního vzdělání s výučním listem pokud prospěl v prvním pololetí školního roku 2020/2021.
  • Žákovi, který neprospěl nebo nebyl hodnocen, určí ředitel školy termín konání opravné nebo náhradní zkoušky tak, aby se tato zkouška konala do 30. června 2021(opravná i  náhradní zkouška jsou komisionální).
  • Pokud žák prospěl v prvním pololetí do 31. května 2021, může konat řádný termín závěrečné zkoušky v jarním zkušebním období. Pokud žák prospěl v prvním pololetí do 30. června 2021, může konat řádný termín závěrečné zkoušky v podzimním zkušebním období.
  • Pokud žák vykoná opravnou nebo náhradní zkoušku do 31. května 2021 neúspěšně, nemůže již žádat znovu o vykonání opravných nebo náhradních zkoušek do 30. června 2021
  • Závěrečná zkouška se ve školním roce 2020/2021 skládá z praktické zkoušky, a dále z písemné zkoušky, nebo ústní zkoušky podle výběru ředitele školy. Na tomto základě ředitel školy rozhodl o nekonání písemné zkoušky a závěrečná zkouška se bude skládat z praktické zkoušky a ústní zkoušky.

Závěrečná zkouška podle jednotného zadání ve škole

Závěrečná zkouška je od roku 2005 vyvíjena v rámci systémového projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kvalita I., financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Základní informace

Pro řešení tohoto projektu bylo velmi významné, že jeho myšlenka vycházela především z reálných potřeb pedagogické praxe. Již před jeho začátkem vznikly v některých oborech vzdělání spontánní aktivity, které směřovaly ke sjednocení obsahu a průběhu závěrečné zkoušky.

Jednotné zadání má zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné a co budou žáci potřebovat ve svém povolání. Výsledky zkoušek prováděných na různých školách také budou mnohem lépe srovnatelné. Nové závěrečné zkoušky by se i nadále měly skládat z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru. Stěžejní roli proto bude hrát zkouška praktická, při níž má žák řešit reálné úkoly a problémy.

Témata písemné ani ústní zkoušky by neměla mít encyklopedický charakter, jak to dosud často bývá. Mělo by jít o problémově formulované téma, při jehož řešení bude možné ověřit, zda je žák schopný využít své teoretické znalosti v praxi. Při zkoušce bude možné použít také test, ale ten bude mít jen doplňující charakter.

Při ústní zkoušce dostávají žáci nově také otázky ze světa práce. Zjišťuje se tak, zda mají (ve chvíli kdy opouštějí školu) alespoň základní představu o uplatnění v praktickém životě, o hledání místa a jednání se zaměstnavateli. Důležité je také to, že nová závěrečná zkouška bude odpovídat standardům jednotlivých kvalifikací, které jsou popsány ve vznikající Národní soustavě kvalifikací.

Pojetí jednotlivých zkoušek

Dosavadní zkušenosti z průběhu závěrečných zkoušek ukazují, že jsou při nich často zadávány a řešeny tzv. "školní úkoly", tzn. že se zpětně ověřují dílčí vědomosti a dovednosti žáků, které již byly v průběhu studia ověřeny. Z hlediska dalšího uplatnění absolventa je ovšem důležité, aby on sám a zejména jeho potenciální zaměstnavatel dostal informaci o tom, jak je do budoucna připraven řešit úkoly a problémy, které přináší konkrétní praxe. Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována.

Témata předmětů ZZ

Témata k závěrečným zkouškám schvaluje ředitel školy dle ŠVP. Témata jsou zveřejňována v březnu daného školního roku pro závěrečné zkoušky konané v jarním, podzimním a zimním termínu. Zveřejňují se pouze témata oborů vzdělání u kterých proběhnou závěrečné zkoušky v daném roce.

Písemná zkouška

Písemná zkouška by měla sloužit k ověření těch kompetencí, které lze stěží zjistit praktickou zkouškou. Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomostí při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod. Podle potřeb oboru lze v odůvodněných případech zařadit jako součást zkoušky i test, který by měl být ale rovněž zaměřen na volbu vhodných řešení a postupů, nikoliv na ověřování encyklopedických vědomostí.

  • do JZZZ je vypracováno nejméně 5 témat, ze kterých si ředitel školy z jednotného zadání vybere pro ZZ nejméně 3 témata a žák si z nich jedno téma zvolí. Minimální počet témat je stanoven tak, aby zbývající 2 témata mohla být využita pro účely opravné zkoušky a konání zkoušky v náhradním termínu.
  • Jednotlivá témata obsahují libovolný počet úloh, úkolů, otázek či bodů. Svým rozsahem, náročností obsahu i po formální stránce musí být zpracována srovnatelným způsobem. (Nelze např. stanovit u jednoho tématu 3 obecně zadané body a u jiného 15 velmi konkrétně zadaných bodů.)
  • Témata jsou vytvářena s ohledem na to, že zkouška trvá nejdéle 240 minut. Ředitel školy určí čas, ve kterém si žáci volí jedno ze stanovených témat. Volba tématu žákem se musí uskutečnit bezprostředně před zahájením písemné zkoušky.
  • K obsáhlejším tématům lze zpracovat jejich stručnější anotace, které bude moci škola žákům před zkouškou předložit a usnadnit jim tak volbu tématu. Anotace témat zpracovává autorský tým v případě, že vytváří rozsáhlá témata a žáci by mohli mít potíže rychle se zorientovat v tom, které téma je pro ně nejvhodnější.
  • Pokud je součástí řešení témat test, obsahuje jednotné zadání i vypracované pokyny pro žáky se specifikací záznamu odpovědí, správná řešení a pravidla a kritéria hodnocení pro učitele.
  • Jestliže je zapotřebí, aby téma obsahovalo technickou či výkresovou dokumentaci (např. technické výkresy, schémata, grafy, obrázky), jsou tyto podklady součástí JZZZ a je věnována zvýšená pozornost kvalitě jejich provedení. Rovněž formální úprava takové dokumentace je provedena v daném JZZZ u různých témat obdobným způsobem se zvážením toho, jak ji budou využívat školy.
  • Ke každému tématu písemné zkoušky jsou vždy vytvořena správná řešení zadaných úloh, úkolů, otázek či bodů. Obsahují zpravidla konkrétní údaje vztahující se k zadané otázce, příp. k řešení úkolu. U otázek založených na vypracování volných odpovědí žákem mohou být tyto údaje vyjádřeny i heslovitě, v případě matematických či jiných výpočtů musí být uvedeny jejich výsledky. Zpracování správných řešení velmi ovlivňuje kvalitu jednotného zadání, autorským týmům je proto doporučeno věnovat jim patřičnou pozornost.
  • Ke každému tématu jsou vždy vypracována kritéria a pravidla hodnocení. V daném oboru vzdělání je stanoven jednotný způsob jejich zpracování. Pokud je využit pro hodnocení bodový systém, počet přidělovaných bodů odpovídá náročnosti úkolů a otázek stanovených v tématu. Je doporučeno, aby ve všech oborech vzdělání byl sjednocen rozptyl bodového hodnocení a jeho převod na klasifikační stupně; žák by měl být klasifikován nedostatečně, pokud nedosáhne 25 procentních bodů. Jestliže je součástí tématu řešení testu, bývá v rámci hodnocení uvedeno i to, jak se výsledek testu podílí na celkové klasifikaci písemné zkoušky. Pro hodnocení se velmi často využívá jednotně zpracovaných hodnoticích tabulek.

Praktická zkouška

Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnoticím standardu. Každé téma by tedy mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, při nichž se ověřují jednotlivé kompetence, a vyústit v celkové řešení. Žáci při zpracování takto zadaného tématu prokazují, že jednotlivé otázky a úkoly jsou schopni pojímat ve vzájemných vazbách a souvislostech.

  • JZZZ obsahuje nejméně 3 témata. Ředitel školy si ze zadání vybere nejméně jedno téma, které v souladu s vyhláškou využije pro ZZ. V případě, že vybere více témat, žáci si téma losují. Obsah témat by měl být navrhován tak, aby při řešení témat žáci prokazovali, že zvládají úkony podstatné pro výkon profese, ke které směřovalo vzdělávání v oboru.
  • Podle platné vyhlášky koná žák praktickou zkoušku nejdéle 3 dny, přitom platí zásadní pravidlo, že délka všech témat řešených v rámci praktické zkoušky podle jednotného zadání musí být stejná (tj. nelze jedno téma stanovit např. na 12 hodin a druhé na 21 hodin). Minimální délka trvání praktické zkoušky podle jednotného zadání je 5 hodin. Doporučuje se koncipovat témata praktické zkoušky tak, aby zde zbyl časový prostor, který škola může využít pro případné zařazení svých specifik vyplývajících ze ŠVP, tj. pro tzv. "školní" část závěrečné zkoušky, zaměřenou např. na profilaci příslušné školy, regionální specifika atd.
  • Součástí každého tématu je stanovení požadavků na materiální a technické zabezpečení zkoušky (vybavení pracoviště, materiál, zařízení, nářadí, nástroje, stroje, pomůcky, měřidla). Tyto požadavky musí odpovídat běžným požadavkům na "standardní" technické a materiální vybavení škol, které příslušný obor vyučují, a také tomu, že zkouška může probíhat na odborném pracovišti školy nebo v reálných pracovních podmínkách (např. ve firmě).
  • Ke každému tématu musí být vypracována kritéria a pravidla pro hodnocení. Zpravidla jsou zpracována jednotným způsobem. Např. u systému bodového hodnocení je (v optimální podobě JZZZ) pro všechna témata stanoven stejný počet dosažitelných bodů, jednotně by měl být stanoven také rozptyl bodů ve vztahu k jednotlivým klasifikačním stupňům. I zde platí, že žák by měl být klasifikován nedostatečně, pokud nedosáhne 25 procentních bodů. Počty bodů přidělované jednotlivým úkolům (příp. pracovním operacím) by měly být přiměřené jejich náročnosti a důležitosti pro výkon profese.

Ústní zkouška

Jednotné zadání vychází z předpokladu, že žákovy konkrétní vědomosti dílčího charakteru byly již ověřeny v průběhu studia. Ústní zkouška by proto měla rovněž zjišťovat, zda žák tyto vědomosti dokáže využívat v potřebných souvislostech. Témata by proto měla být formulována problémově a žák by při nich měl prokázat, do jaké míry je schopen se orientovat v širší odborné problematice a nalézat její řešení. Ústní zkouška by tedy měla zjišťovat schopnost syntézy vědomostí, hledání souvislostí a také ověřovat osvojení klíčových kompetencí (např. komunikativní schopnosti, schopnost pracovat s informacemi apod.).

  • Pro ústní zkoušku obsahuje jednotné zadání 30 témat, ze kterých ředitel školy vybere pro ZZ nejméně 25 a žák si jedno téma vylosuje.
  • Při tvorbě témat ústní zkoušky je zohledněno to, že vlastní zkouška trvá nejdéle 15 minut (příprava ke zkoušce trvá nejméně 15 minut, je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o 15 minut). Tento časový limit zahrnuje i ověřování otázky ze světa práce.
Podotázky přehledu ze světa práce, jsou zaměřeny na možnosti řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají. Smyslem je přimět žáky k úvahám o tom, co dělat, pokud např. z důvodu nezaměstnanosti v regionu nezískají ihned práci ve svém oboru, kde vyhledat pomoc či jakými základními pracovně - právními vztahy se při nástupu do zaměstnání budou muset řídit, jak se dále vzdělávat apod. Některé z podotázek jsou zaměřeny rovněž na to, aby žáci promýšleli již ve škole problémy ekonomického a ekologického charakteru s nimiž se v zaměstnání i v osobním životě setkají (např. otázky samostatného podnikání v oboru, daně, rodinný rozpočet, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající).

 

Příprava žáků na tyto podotázky spočívá zejména v zaměření výuky na praktické problémy každodenního života, které poznávají a zvažují v rámci exkurzí, návštěv veřejnoprávních institucí, besed s příslušnými osobami apod. Při zkoušení vyučující navozují situaci, která umožní, aby žák o dané problematice mluvil volně a uváděl příklady z praktického života. V žádném případě se nejedná o ověřování dílčích encyklopedických vědomostí z ekonomiky, občanské nauky či jiných předmětů.


Ke stažení: