Aktuality / Nepřehlédněte

Zobrazit informace

Horní menu

Fulltext

Drobečková navigace

Škola > Studium > Dálková forma vzdělávání > Závěrečné zkoušky

Závěrečné zkoušky 2021Zaverecka.png

Zpět Jarní termín Podzimní termín Zimní termín


Aktuální informace k ZZ 2021

Na základě Opatření obecné povahy vydaného MŠMT dne 29. 1. 2021 dochází k následujícím změnám v konání ZZ 2021:

  • Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je žákem posledního ročníku oboru vzdělání, ve kterém se dosahuje středního vzdělání s výučním listem pokud prospěl v prvním pololetí školního roku 2020/2021.
  • Žákovi, který neprospěl nebo nebyl hodnocen, určí ředitel školy termín konání opravné nebo náhradní zkoušky tak, aby se tato zkouška konala do 30. června 2021(opravná i  náhradní zkouška jsou komisionální).
  • Pokud žák prospěl v prvním pololetí do 31. května 2021, může konat řádný termín závěrečné zkoušky v jarním zkušebním období. Pokud žák prospěl v prvním pololetí do 30. června 2021, může konat řádný termín závěrečné zkoušky v podzimním zkušebním období.
  • Závěrečná zkouška se ve školním roce 2020/2021 skládá z praktické zkoušky, a dále z písemné zkoušky, nebo ústní zkoušky podle výběru ředitele školy. Na tomto základě ředitel školy rozhodl o nekonání písemné zkoušky a závěrečná zkouška se bude skládat z praktické zkoušky a ústní zkoušky.

Závěrečná zkouška podle jednotného zadání ve škole

Závěrečná zkouška je od roku 2005 vyvíjena v rámci systémového projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kvalita I., financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Základní informace

Pro řešení tohoto projektu bylo velmi významné, že jeho myšlenka vycházela především z reálných potřeb pedagogické praxe. Již před jeho začátkem vznikly v některých oborech vzdělání spontánní aktivity, které směřovaly ke sjednocení obsahu a průběhu závěrečné zkoušky.

Jednotné zadání má zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné a co budou žáci potřebovat ve svém povolání. Výsledky zkoušek prováděných na různých školách také budou mnohem lépe srovnatelné. Nové závěrečné zkoušky by se i nadále měly skládat z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru. Stěžejní roli proto bude hrát zkouška praktická, při níž má student řešit reálné úkoly a problémy.

Témata písemné ani ústní zkoušky by neměla mít encyklopedický charakter, jak to dosud často bývá. Mělo by jít o problémově formulované téma, při jehož řešení bude možné ověřit, zda je student schopný využít své teoretické znalosti v praxi. Při zkoušce bude možné použít také test, ale ten bude mít jen doplňující charakter.

Pojetí jednotlivých zkoušek

Dosavadní zkušenosti z průběhu závěrečných zkoušek ukazují, že jsou při nich často zadávány a řešeny tzv. "školní úkoly", tzn. že se zpětně ověřují dílčí vědomosti a dovednosti studentů, které již byly v průběhu studia ověřeny. Z hlediska dalšího uplatnění absolventa je ovšem důležité, aby on sám a zejména jeho potenciální zaměstnavatel dostal informaci o tom, jak je do budoucna připraven řešit úkoly a problémy, které přináší konkrétní praxe. Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována.

Témata předmětů ZZ

Témata k závěrečným zkouškám schvaluje ředitel školy dle ŠVP. Témata jsou zveřejňována v březnu daného školního roku pro závěrečné zkoušky konané v jarním, podzimním a zimním termínu. Zveřejňují se pouze témata oborů vzdělání u kterých proběhnou závěrečné zkoušky v daném roce.

Písemná zkouška

Písemná zkouška by měla sloužit k ověření těch kompetencí, které lze stěží zjistit praktickou zkouškou. Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomostí při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod. Podle potřeb oboru lze v odůvodněných případech zařadit jako součást zkoušky i test, který by měl být ale rovněž zaměřen na volbu vhodných řešení a postupů, nikoliv na ověřování encyklopedických vědomostí.

  • do JZZZ je vypracováno nejméně 5 témat, ze kterých si ředitel školy z jednotného zadání vybere pro ZZ nejméně 3 témata a student si z nich jedno téma zvolí. Minimální počet témat je stanoven tak, aby zbývající 2 témata mohla být využita pro účely opravné zkoušky a konání zkoušky v náhradním termínu.
  • Jednotlivá témata obsahují libovolný počet úloh, úkolů, otázek či bodů. Svým rozsahem, náročností obsahu i po formální stránce musí být zpracována srovnatelným způsobem. (Nelze např. stanovit u jednoho tématu 3 obecně zadané body a u jiného 15 velmi konkrétně zadaných bodů.)
  • Témata jsou vytvářena s ohledem na to, že zkouška trvá nejdéle 240 minut. Ředitel školy určí čas, ve kterém si studenti volí jedno ze stanovených témat. Volba tématu studentem se musí uskutečnit bezprostředně před zahájením písemné zkoušky.
  • K obsáhlejším tématům lze zpracovat jejich stručnější anotace, které bude moci škola studentům před zkouškou předložit a usnadnit jim tak volbu tématu. Anotace témat zpracovává autorský tým v případě, že vytváří rozsáhlá témata a studenti by mohli mít potíže rychle se zorientovat v tom, které téma je pro ně nejvhodnější.
  • Pokud je součástí řešení témat test, obsahuje jednotné zadání i vypracované pokyny pro studenty se specifikací záznamu odpovědí, správná řešení a pravidla a kritéria hodnocení pro učitele.
  • Jestliže je zapotřebí, aby téma obsahovalo technickou či výkresovou dokumentaci (např. technické výkresy, schémata, grafy, obrázky), jsou tyto podklady součástí JZZZ a je věnována zvýšená pozornost kvalitě jejich provedení. Rovněž formální úprava takové dokumentace je provedena v daném JZZZ u různých témat obdobným způsobem se zvážením toho, jak ji budou využívat školy.
  • Ke každému tématu písemné zkoušky jsou vždy vytvořena správná řešení zadaných úloh, úkolů, otázek či bodů. Obsahují zpravidla konkrétní údaje vztahující se k zadané otázce, příp. k řešení úkolu. U otázek založených na vypracování volných odpovědí studentem mohou být tyto údaje vyjádřeny i heslovitě, v případě matematických či jiných výpočtů musí být uvedeny jejich výsledky. Zpracování správných řešení velmi ovlivňuje kvalitu jednotného zadání, autorským týmům je proto doporučeno věnovat jim patřičnou pozornost.
  • Ke každému tématu jsou vždy vypracována kritéria a pravidla hodnocení. V daném oboru vzdělání je stanoven jednotný způsob jejich zpracování. Pokud je využit pro hodnocení bodový systém, počet přidělovaných bodů odpovídá náročnosti úkolů a otázek stanovených v tématu. Je doporučeno, aby ve všech oborech vzdělání byl sjednocen rozptyl bodového hodnocení a jeho převod na klasifikační stupně; student by měl být klasifikován nedostatečně, pokud nedosáhne 25 procentních bodů. Jestliže je součástí tématu řešení testu, bývá v rámci hodnocení uvedeno i to, jak se výsledek testu podílí na celkové klasifikaci písemné zkoušky. Pro hodnocení se velmi často využívá jednotně zpracovaných hodnoticích tabulek.

Praktická zkouška

Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnoticím standardu. Každé téma by tedy mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, při nichž se ověřují jednotlivé kompetence, a vyústit v celkové řešení. Studenti při zpracování takto zadaného tématu prokazují, že jednotlivé otázky a úkoly jsou schopni pojímat ve vzájemných vazbách a souvislostech.

  • JZZZ obsahuje nejméně 3 témata. Ředitel školy si ze zadání vybere nejméně jedno téma, které v souladu s vyhláškou využije pro ZZ. V případě, že vybere více témat, studenti si téma losují. Obsah témat by měl být navrhován tak, aby při řešení témat studenti prokazovali, že zvládají úkony podstatné pro výkon profese, ke které směřovalo vzdělávání v oboru.
  • Podle platné vyhlášky koná student praktickou zkoušku nejdéle 3 dny, přitom platí zásadní pravidlo, že délka všech témat řešených v rámci praktické zkoušky podle jednotného zadání musí být stejná (tj. nelze jedno téma stanovit např. na 12 hodin a druhé na 21 hodin). Minimální délka trvání praktické zkoušky podle jednotného zadání je 5 hodin. Doporučuje se koncipovat témata praktické zkoušky tak, aby zde zbyl časový prostor, který škola může využít pro případné zařazení svých specifik vyplývajících ze ŠVP, tj. pro tzv. "školní" část závěrečné zkoušky, zaměřenou např. na profilaci příslušné školy, regionální specifika atd.
  • Součástí každého tématu je stanovení požadavků na materiální a technické zabezpečení zkoušky (vybavení pracoviště, materiál, zařízení, nářadí, nástroje, stroje, pomůcky, měřidla). Tyto požadavky musí odpovídat běžným požadavkům na "standardní" technické a materiální vybavení škol, které příslušný obor vyučují, a také tomu, že zkouška může probíhat na odborném pracovišti školy nebo v reálných pracovních podmínkách (např. ve firmě).
  • Ke každému tématu musí být vypracována kritéria a pravidla pro hodnocení. Zpravidla jsou zpracována jednotným způsobem. Např. u systému bodového hodnocení je (v optimální podobě JZZZ) pro všechna témata stanoven stejný počet dosažitelných bodů, jednotně by měl být stanoven také rozptyl bodů ve vztahu k jednotlivým klasifikačním stupňům. I zde platí, že student by měl být klasifikován nedostatečně, pokud nedosáhne 25 procentních bodů. Počty bodů přidělované jednotlivým úkolům (příp. pracovním operacím) by měly být přiměřené jejich náročnosti a důležitosti pro výkon profese.

Ústní zkouška

Jednotné zadání vychází z předpokladu, že žákovy konkrétní vědomosti dílčího charakteru byly již ověřeny v průběhu studia. Ústní zkouška by proto měla rovněž zjišťovat, zda student tyto vědomosti dokáže využívat v potřebných souvislostech. Témata by proto měla být formulována problémově a student by při nich měl prokázat, do jaké míry je schopen se orientovat v širší odborné problematice a nalézat její řešení. Ústní zkouška by tedy měla zjišťovat schopnost syntézy vědomostí, hledání souvislostí a také ověřovat osvojení klíčových kompetencí (např. komunikativní schopnosti, schopnost pracovat s informacemi apod.).

  • Pro ústní zkoušku obsahuje jednotné zadání 30 témat, ze kterých ředitel školy vybere pro ZZ nejméně 25 a student si jedno téma vylosuje.
  • Při tvorbě témat ústní zkoušky je zohledněno to, že vlastní zkouška trvá nejdéle 15 minut (příprava ke zkoušce trvá nejméně 15 minut, je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o 15 minut). Tento časový limit zahrnuje i ověřování otázky ze světa práce.
Podotázky přehledu ze světa práce, jsou zaměřeny na možnosti řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají. Smyslem je přimět studenty k úvahám o tom, co dělat, pokud např. z důvodu nezaměstnanosti v regionu nezískají ihned práci ve svém oboru, kde vyhledat pomoc či jakými základními pracovně - právními vztahy se při nástupu do zaměstnání budou muset řídit, jak se dále vzdělávat apod. Některé z podotázek jsou zaměřeny rovněž na to, aby studenti promýšleli již ve škole problémy ekonomického a ekologického charakteru s nimiž se v zaměstnání i v osobním životě setkají (např. otázky samostatného podnikání v oboru, daně, rodinný rozpočet, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající).

 

Příprava studentů na tyto podotázky spočívá zejména v zaměření výuky na praktické problémy každodenního života, které poznávají a zvažují v rámci exkurzí, návštěv veřejnoprávních institucí, besed s příslušnými osobami apod. Při zkoušení vyučující navozují situaci, která umožní, aby student o dané problematice mluvil volně a uváděl příklady z praktického života. V žádném případě se nejedná o ověřování dílčích encyklopedických vědomostí z ekonomiky, občanské nauky či jiných předmětů.


Ke stažení: