Horní menu

Fulltext

Drobečková navigace

Škola > Uchazeči > Denní forma vzdělávání > Předškolní a mimoškolní pedagogika

Předškolní a mimoškolní pedagogika

Zpět Informační technologie Mechanik elektrotechnik Ekonomika a podnikání


Kód oboru:  75-31-M/01
Název ŠVP:  Učitel MŠ a vychovatel
Kategorie vzdělání:  Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)
Skupina oboru:  Pedagogika, učitelství a sociální péče (Kód: 75)
Výstupní certifikát:  Vysvědčení o maturitní zkoušce

Zdravotní požadavky

Uchazeč by neměl mít diagnostikovány závažné duševní nemoci a poruchy chování. Ke studiu tohoto oboru vyžadujeme lékařské potvrzení na přihlášce.

Charakteristika přípravy v oboru

Žáci jsou vedeni k výchovné a vzdělávací práci a k zájmovým činnostem s dětmi a mládeží. Naučí se jak se podílet na rozvoji předpokladů svěřených dětí, zvláště rozumových, citových, tělesných a sociálních; jak dětem rozumět a komunikovat s nimi; jak rozvíjet klíčové kompetence dětí a mládeže; jak svoji práci hodnotit. Ke své práci s dětmi a mládeží potřebují mít znalosti a dovednosti z pedagogiky, psychologie, biologie, také z výtvarné a dramatické výchovy, tělesné výchovy, hudební výchovy. V oboru se žáci učí, proč a jak dbát na bezpečnost dětí, osvojí si zásady zdravého životního stylu a budou znát právní normy, které se jich týkají. Žáci budou umět připravovat projekty k výchově a vzdělávání dětí, tj. naplánovat a připravit činnosti pro děti, pak je organizovat a řídit v rámci svého pracoviště.

Pro vzdělávání v tomto oboru jsou významné vyučovací předměty (vzdělávací oblasti) základní školy: Hudební výchova, Výtvarná výchova, Občanská výchova

Učivo uvedených předmětů je důležité pro tento obor a bude na střední škole rozvíjeno a prohlubováno.

Uplatnění absolventů v oboru

Absolventi jsou kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci pro práci s dětmi a mládeží. Jsou připraveni vykonávat činnosti spojené s přímým výchovně-vzdělávacím působením na děti a mládež. Uplatní se jako učitelé mateřských škol, jako vychovatelé nebo pedagogové volného času ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních a jiných zařízeních, ve kterých se pracuje s dětmi a mládeží (výjimkou jsou školská zařízení pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo preventivně výchovnou péči, viz § 16(2) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících). Absolventi najdou uplatnění také v neškolských zařízeních, např. sociálních nebo zdravotnických, kde se pro výkon výchovné a vzdělávací činnosti vyžaduje pedagogická způsobilost. Absolventi mohou pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách nebo vysokých školách.


7531M01.pngUcebni_PMP.jpg


Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. května 2009, č. j. 9325/2009-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

Rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

Připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.

Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.

Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).

Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.

Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.

Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

Má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.

Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

Má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.

Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci učitele mateřské školy, vychovatele nebo pedagoga volného času. Žáci se učí pochopit a objasnit funkci výchovy a vzdělávání, charakterizovat cíle, obsah, metody a formy předškolního a zájmového vzdělávání. Dokáží popsat zařízení (mateřská škola, školní družina), ve kterých vzdělávání probíhá. Učí se uplatňovat zásady pedagogické komunikace. Učí se, jak plánovat a organizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání, jak je provádět s dětmi a hodnotit jejich výsledky. Žáci se dovídají o dějinách pedagogiky, získávají přehled o základních právních normách. Dokáží používat odbornou terminologii z pedagogiky a psychologie. Učí se o vývoji osobnosti a jejím poznávání, připravují se na to, aby uměli sledovat a vyhodnocovat pokroky dětí, učí se o problémech dětí s různými druhy postižení a využívat vědomosti a dovednosti z psychologie k řízení pedagogických situací. Budou připraveni na řešení problémů ve vzdělávání, i na dodržování bezpečnosti a hygieny. Učivo čerpá z pedagogiky (zejména obecné, sociální, speciální), z rámcových vzdělávacích programů, z psychologie či bezpečnostních ustanovení.

Oblast pedagogické činnosti - předškolní nebo zájmové vzdělávání – si stanovuje škola. Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe na vzdělávacích nebo zájmových pracovištích.

DIDAKTIKA PEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ

V obsahovém okruhu se žáci seznamují se základními druhy pedagogické činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání. Rozumí pojmům pedagogika a didaktika. Žáci se učí o významu estetické výchovy, prohlubují si vědomosti a dovednosti v činnostech, kterým se učili na základní škole, např. ve výtvarném, hudebním, dramatickém a pohybovém vzdělávání (např. se učí hrát na hudební nástroj a tomu, jak osvojené dovednosti využívat při práci s dětmi). Učí se, jak rozvíjet poznávání a praktické dovednosti dětí, např. jak ovlivňovat vztah dětí k práci, vědě, technice nebo životnímu prostředí, pohybovým aktivitám či výtvarnému umění nebo cizímu jazyku. Žáci se učí získané kompetence aplikovat v pedagogické činnosti s dětmi: učí se, jak učit.

Oblast pedagogické činnosti s ohledem na věk a možnosti dětí - předškolní nebo zájmové vzdělávání - si stanovuje škola.