Pokusné ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání

Střední škola AGC a.s. byla zařazena do projektu MŠMT pokusného ověřování, jehož cíle se kryjí s dlouhodobou strategií rozvoje školy. Zároveň, jako reflexe na současné dění, chceme být lépe připraveni a čelit nestandardním podmínkám, ke kterým v poslední době dochází.

Výchozí situace a odůvodnění pokusného ověřování

Zaměření pokusného ověřování (PO) navazuje na zkušenosti škol s distančním vzděláváním. Úspěšná praxe distančního vzdělávání na řadě škol představuje námět na možné obohacení školního vzdělávání. Účelem PO je proto ověřit možnosti organizace, obsah a metody pro kombinované vzdělávání (KV), které by mohlo do budoucna představovat rozšíření vzdělávací nabídky školy např. z důvodů nadání žáků, poptávky rodičů, nemoci, dlouhodobého pobytu v zahraničí, dlouhodobější léčby a dalších případech, kdy využití KV může být výhodnější pro žáka a jeho rodinu než prezenční výuka. Kombinovaná forma výuky má podporovat vzdělávací autonomii žáka, samostudijní dovednosti a dovednosti samostatné individuální a skupinové práce, má posilovat kompetence k učení, komunikační a prezentační dovednosti nezbytné pro samostatnou práci a pro reflexi výsledků učení.

Obsah a cíl PO

Obsahem PO je plnění povinné školní docházky v základních školách a ve školách zřízených podle §16 odst. 9 školského zákona a vzdělávání ve středních školách s využitím kombinovaného vzdělávání, tedy s využitím technických prostředků pro vzdělávání na dálku bez osobní přítomnosti žáků v části vyučovací doby ve škole.

Hlavním cílem PO je připravit kvalitní podklady pro rozhodování MŠMT o tom, zda začlenit kombinované vzdělávání (KV) v období plnění povinné školní docházky v základních školách a ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a v rámci vzdělávání ve středních školách do systému vzdělávání ČR i pro běžnou situaci a připravit podklady pro případnou právní úpravu. K tomu je nezbytné ověřit různé organizační modely KV v různých podmínkách, v četně škol či tříd zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a středních škol.

Z hlediska žáka bude klíčové fungování kombinovaného vzdělávání ve prospěch efektivity vzdělávání pro učení každého zapojeného žáka a podpora individualizace vzdělávání včetně rozvíjení kompetencí k učení. Cílem kombinovaného vzdělávání je dosažení očekávaných výstupů kurikula stejně, jako v prezenční formě vzdělávání. Školy budou mít možnost vyzkoušet si v PO možnosti rozšíření organizace vzdělávací nabídky a mj. flexibilní formu zaměstnání pro učitele.

Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím cílů dílčích:

1. Ověřit pravidla, organizaci a řízení KV ve vybraných školách;
2. Ověřit vhodné systémy hodnocení v rámci KV, které podporují dosažení očekávaných výstupů v rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro základní a střední vzdělávání;
3. Získat vyhodnotitelná data o průběhu KV;
4. Ověřit materiální podmínky zajištění KV (vybavení žáků, pedagogických pracovníků (PP), technologické zajištění komunikace);
5. Ověřit personální nároky a definovat role, kompetence a povinnosti aktérů zařazených do KV;
6. Ověřit efektivní způsoby komunikace pro koordinaci KV v rámci školy a pro zapojení všech potřebných žáků školy do KV;
7. Zjistit možnosti a způsoby poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v rámci KV;
8. Identifikovat možná rizika spojená s poskytováním vzdělání kombinovanou formou a navrhnout jejich ošetření.

Výstupy PO

1. Komplexní vyhodnocení funkčnosti KV;
2. Rizika realizace KV a způsoby jejich eliminace (vzhledem k dosahovaným výsledkům zapojených žáků);
3. Příklady dobré praxe fungujícího KV pro školy doplněné o specifické kontexty daných škol;
4. Podklad pro tvorbu standardu materiálního vybavení škol, včetně digitálního standardu školy pro kombinované vzdělávání ve třech úrovních (minimální, střední, progresivní);
5. Podklad pro tvorbu standardu personálního zajištění (čas, příklady časových snímků práce PP, kompetence);
6. Doporučená pravidla organizace, řízení, koordinace a komunikace v rámci KV ve školách;
7. Popis rolí a odpovědnosti v KV (ředitel školy, PP, zákonný zástupce(ZZ), IT podpora);
8. Metodická pomůcka ke kurikulu (které očekávané výstupy RVP nelze naplnit prostřednictvím KV, které výstupy a kompetence školy volí pro KV, změny obsahu vzdělávání v rámci příprav na přijímací řízení a maturitní zkoušku žáků);
9. Modelové rozvrhy hodin škol vyučujících s prvky KV, modely účelného vedení pedagogické dokumentace;
10. Soubor ověřených metod a forem hodnocení vhodných pro KV;
11. Doporučení ke způsobu začlenění KV do vzdělávacího systému KV.

Popis pokusného ověřování

Přípravná fáze před zahájením realizace PO ve školách bude probíhat od 2. 11. 2020 do 31. 1. 2021.

PO bude zahájeno 1. 2. 2021 na vybraných školách. Výuka v rámci PO bude probíhat v plném rozsahu podle školních vzdělávacích programů každé ze škol.

K dosažení cílů pokusného ověřování bude využita celá škála výzkumných metod. Půjde především o tyto metody:

1. analýza vzdělávacích dokumentů, školské dokumentace a prací žáků;
2. dotazníkové šetření PP;
3. pozorování výuky ve škole, pozorování realizace a organizace KV ve škole i v online prostředí (virtuální hospitace), porovnávání postupů škol;
4. porovnávání a analýza výsledků žáků vzhledem k očekávaným výstupům příslušného školního vzdělávacího programu (ŠVP);
5. sběr a vyhodnocení dat z PO.

V průběhu PO se bude zjišťovat:

1. zda jsou dodržovány podmínky PO;
2. zda vymezení jednotlivých práv a povinností odpovídá potřebám KV;
3. vhodnost dokumentace o KV;
4. které způsoby organizace a řízení vzdělávání, metody výuky a metody hodnocení jsou nejvhodnější pro žáky s různými vzdělávacími potřebami a pro rodiny s různými předpoklady pro KV;
5. kolik žáků se zúčastňuje v jednotlivých ročnících školy KV;
6. zda ZZ žáka potřebuje pomoc školy, a jakou pomoc potřebuje;
7. zda vzdělávací výsledky žáků odpovídají očekávaným výstupům ŠVP v jednotlivých ročnících školy (analýza dosahovaných výsledků žáků vzhledem k očekávaným výstupům ŠVP);
8. jaké jsou aspekty vzdělávání žáků, kteří se připravují na přijímací zkoušku, závěrečnou zkoušku a maturitní zkoušku;
9. jaké jsou aspekty organizace praktického vyučování v režimu KV, včetně rozlišení, které povinné výstupy vzdělávání jsou dosažitelné prezenčně a nedosažitelné distančně;
10. jaký je pohled zapojených i nezapojených pedagogických pracovníků (PP), žáků a ZZ dané školy na nastavení, průběh a (očekávané) výsledky KV před spuštěním PO, v jeho průběhu a po jeho skončení;
11. jaké proměny edukační praxe pedagogů KV přináší, včetně způsobů poskytování průběžného hodnocení;
12. efektivita kombinované formy vzdělávání, vhodnost KV pro žáky a možnosti začlenění do vzdělávacího systému ČR.